Druhý večer slovenské cesty patřil setkání v Banské Bystrici, což se samozřejmě nemohlo obejít bez tématu Slovenského národního povstání. Především jeho pozdějších výkladů a zneužívání. Ale dojde i na česko-slovenské pojetí dějiny. Jsou to dějiny mezi Jozefem Tisem a Alexandrem Dubčekem?

Na své květnové cestě po Slovensku jsme se podívali také do Muzea Slovenského národného povstania v Bystrici. Mnohé nás zaujalo a byli jsme příjemně překvapeni. Video ukazuje jak podobu muzea, tak naše zamyšlení nad zneužíváním povstání ve veřejném prostoru.

Druhou brněnskou vilou, kam se vydáme, je vila Löw Beer se silným osudem svého majitele Alfréda Löw Beera. Vladimír Březina nás provede nejen domem, ale také osudy brněnských židovských podnikatelů, jejich vzestupem, sny i pády.

Na své cestě po Slovensku jsme nemohli minout Uhrovec, kde se v jednom domě narodil jak Ľudovít Štúr, tak Alexander Dubček. Krátce jsme se zde zastavili a tyto dvě osobnosti slovenských dějin si připomněli.

Bonusové díly z naší slovenské cesty začneme záznamem vystoupení v Dolnom Kubíně, kde se hovor točil kolem postavy Milana Rastislava Štefánika a především toho, jak, kdy a kým byl v minulosti vykládán a „přepisován“.

Srpnové středy budou v našem podcastu patřit hned čtyřem brněnským vilám a jejich silným příběhům. Všechny spojuje osud místních textilních magnátů a jejich tragické osudy. Začínáme ve vile Stiassni, kde nám bude průvodkyní kastelánka Kateřina Konečná.

Bonusový díl naší série o roli peněz v moderní české historii na příkladu České spořitelny končí bonusovým rozhovorem, nebo spíš hovorem s generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny Tomášem Salomonem.

Podcast Přepište dějiny se před prázdninami zastavil také v brněnském legendárním divadle Husa na provázku. Debata se točila kolem česko-slovenských vztahů a můžeme ji brát jako jakýsi start naší srpnové slovenské série, která bude následovat po tři další pátky.

Tradiční prázdninový díl z altánu jsme letos pojali jako letní kino a pustili jsme si Okres na severu. Jak by taky ne, když v srpnu uplyne sto let od narození Evžena Sokolovského. Jak se to stalo, že někdo na něj pohlíží jako na režiséra normalizačních otupujících seriálů jako Muž na radnici, Nejmladší z rodu Hamrů či Gottwald, a jiní vzpomínají na skvělého divadelního mága? V bonusu na Opinio, HeroHero a Forendors okomentujeme také kus Okresu na severu.

Budovy bank a spořitelen formovaly a formují tvář českých měst. Například budova postavená pro Spořitelnu českou na dnešní Národní třídě do dálky říká, zde sídlí významná a silná instituce (dnes tedy Akademie věd). Stejně tak budova v Rytířské ulici, která je výstavní ukázkou bankovní architektury své doby. Obě tyto budovy navštívíme s historikem architektury Richardem Bieglem.